Jak jsme budovali
Smrčiny...
Nešlo to rychle, anebo šlo, vzhledem k tomu, co všechno se tu předělávalo? Ať tak či onak, jisté je, že to nebyla snadná cesta. Ale pustili jsme se do toho naplno – s láskou, zápalem (doslova) a trochou bláznovství.
Od prvního „To nebude sranda“ až po svatbu, na které si majitelé Smrčin – Jakub s Emilií řekli své ano. Tady je příběh toho, co všechno jsme zvládli. A jak se ze Smrčin stalo místo, kde se svatby žijí a zůstávají v srdci.
Jaro 2019
Obhlížíme Smrčiny. Je to ruina (což si ještě úplně neuvědomujeme), ale je tady krásně a má to tu úžasnou atmosféru.
Podzim 2019
Kupujeme Smrčiny. Dokonce i s původním vybavením. Postelemi, stoly, štípačkou na dřevo… Kdybychom tu chtěli mít retro svatby, mohlo to tu zůstat v původním stavu. Ale vize byla jiná! Jakub říká, že to nebude sranda!
Asi tak půl roku trvá, než Smrčiny kompletně vyklidíme.
Když tu ten oheň vidíme, říkáme si, že tu asi jednou uděláme krásný kamenný ohniště. A ono se tak o pár let později vážně stalo.
Zima 2020
Vybíráme architekta a stavaře. Architekt říká, že to tu bude krásné, a že Smrčiny zrekonstruujeme za pár peněz. Architektovi sice ani trochu nevěříme, ale říkáme si, že třeba budou stačit dva páry peněz.
Jaro 2020
Říkáme si, že máme bujnou fantazii, protože tady zcela jasně vidíme dokonalý dvůr pro dokonalé svatby.
Je nám už docela jasné, že nás čeká hodně bourání a stavění. Tady rozhodně nezůstane stát kámen na kameni. Optimismus (trocha ho v nás byla) a rozpočet jsou fuč!
Léto 2020
Ukazují se první drobné chybky typu „chybí metr výšky, dveře apod.“
Loučíme se s architektem a od teď vše kreslíme v ruce nebo na místě se stavařem. Chybějící metry výšky alespoň dávají vzniknout krásným kamenným schodům.
Loučíme se s architektem a od teď vše kreslíme v ruce nebo na místě se stavařem. Chybějící metry výšky alespoň dávají vzniknout krásným kamenným schodům.
Zima 2021
Tohle je půda, neboli společenská místnost s kuchyní. Vidíme to tam!
Jednou tady bude úžasná terasa! Provizorní terasa tu byla 2 roky…
Nevypadá to, ale zahrada bude ráj na zemi. Možná ne hned, ale dáváme si závazek na ní kontinuálně pracovat. Protože víme, že zahrada je pro svatbu strašně důležitá.
Jaro 2021
Jakub poznává Emílii. Konečně se do celého procesu vloží ženská ruka. Smrčiny a láska mezi Jakubem a Emilií začnou vzkvétat!
Léto 2021
Dělají se nové krovy.
Tady (znovu) bude stodola. Super taneční parket, místo pro jídelní stoly… bar. Vážně máme hrozně dobrou představivost.
Sauna má základy.
Podzim 2021
Krovy jsou hotové alespoň v prvním křídle Smrčin a pokládá se střecha.
Zima 2022
Tady vidíme jezírko i s vodopádky, ale tušíme, že do svatby Emilie a Jakuba to hotové nebude…
Jaro 2022
Aspoň ten dvůr musíme do svatby zvládnout. Jinak to bude „poněkud suboptimální”.
Měsíc před svatbou vypadá zahrada takhle a je jasný, že lepší už to nebude.
Takhle vypadá stodola týden před svatbou. Jsme nervózní? Trochu ano. Alespoň nás tím pádem samotná svatba stresuje naprosto minimálně.
Tři dny před svatbou jdeme na žulové kostky na dvoře.
Místo romantického večera před svatbou věšíme žárovky ve stodole.
Den před svatbou odvážíme bagr a asi za hodinu přijíždí kytky.
Svatba Jakuba a Emilie. A my víme, že to tu bude prostě boží!
Stavba jezírka pokračuje.
Jezírko a sauna jsou hotové.
Zahrada před druhou svatbou.
Už to tu kvete, ale bude to hezčí!
Léto 2022
Doufáme, že už nás čeká jen pohoda, ale asi tušíme, jaká bude realita…
Podzim 2022
Emilie a Jakub jsou hosty na svatbě svých přátel, kteří si vybrali Smrčiny jako své svatební místo.
Krb na dvoře krásně hřeje.
2025
Už nějakou chvíli jsme tu na to tři…
Máme se rádi a máme to tu rádi.
Poptejte svou svatbu